Zemní plyn byl poprvé použit jako palivo pro lehká vozidla v Brazílii v roce 1996. Důvodem je nový zákon, který tuto aplikaci, dříve povolenou pouze pro městské autobusy, rozšiřuje na všechny typy vozidel. Odvětví vozidel na zemní plyn (NGV) začalo pomalu, ale za pouhých 9 let dosáhlo takového pokroku, že se po brazilských silnicích pohybuje téměř milion vozidel, což je pozoruhodné číslo. Většina těchto vozidel jsou přestavěné taxíky nebo středně těžká užitková vozidla.

V některých velkých metropolitních oblastech, jako je Sao Paulo nebo Rio de Janeiro, vláda plánuje podpořit programy nahrazení nafty zemním plynem v městských autobusech. Vyvíjejí se strategie, jak řešit otázky, jako jsou technologie, cenové rozdíly ve srovnání s dieselovými motory a palivem, zdanění a v současnosti používané provozní postupy a postupy údržby, aby se zemní plyn stal pro provozovatele vozových parků atraktivním. Očekává se, že v příštích letech se tento segment výrazně rozšíří.

Dalším zajímavým projektem, o němž se diskutuje a který má být realizován v jižním kuželu Jižní Ameriky, jsou "modré koridory". Po realizaci propojí města jako Rio de Janeiro a Sao Paulo s Buenos Aires (Argentina), Montevideo (Uruguay) a Santiago (Chile). Tyto koridory jsou trasy, kde je nebo by mohl být k dispozici zemní plyn pro pohon vozidel na zemní plyn, a zlepšují stávající podmínky pro posílení vývozních a dovozních transakcí a politické integrace mezi státy v daném regionu.

V poslední době se díky novým technologiím vyvinutým a aplikovaným na hlubokomořský průzkum podařilo identifikovat velké zásoby plynu v blízkosti míst spotřeby. Distribuční síť zemního plynu se proto na většině území země stále buduje. Čerpací stanice NGV byly účinným nástrojem pro zdůvodnění výstavby plynovodů v oblastech, které by jinak nebyly životaschopné.

V Brazílii je v současné době otevřeno 355 plnicích stanic CNG.